Žáci v Litomyšli rozhýbali dění ve městě

Foto: Archiv Člověk v tísni

Skupina 12 sedmáků se před dvěma lety rozhodla zjistit, jak je jejich město – Litomyšl – vstřícné k rodinám s dětmi. Žáci obešli dětská hřiště, restaurace, cukrárny nebo ordinace dětských lékařů. Vyzkoušeli také, zda se dá s kočárkem zajet do veřejných institucí a některých obchodů.

Výsledky svého průzkumu podrobně zpracovali a vymysleli, jak by se situace ve městě dala pro rodiny s dětmi zlepšit. Návrhy se zalíbily litomyšlskému rodinnému centru a pak i Komisi pro rodinu Městského úřadu v Litomyšli. Pod vedením její předsedkyně Petry Benešové začali všichni společně se studenty pracovat na odstranění nedostatků.

„Ohromila nás skutečnost, že některé instituce začaly dělat kroky, ke kterým je inspirovaly dotazy členů týmu,“ říká dějepisářka a češtinářka Dagmar Burdová ze Základní školy v Litomyšli a vyjmenovává změny, ke kterým její žáci přispěli:

„Například u bazénu přibyla nádoba s hračkami a cedule s upozorněním na zapůjčení pomůcek pro neplavce, v několika restauracích si pořídili dětskou židličku, jinde se v dětském menu objevily ovocné knedlíky s tvarohem či krupicová kaše. Před lékárnou byl instalován nájezd pro kočárky.“

Společně s kolegou Stanislavem Švejcarem byla Dagmar Burdová garantkou projektu Město přátelské k rodinám, který se uskutečnil pod hlavičkou zaštiťujícího projektu Kdo jiný?, který organizuje Člověk v tísni.

Smyslem projektu Kdo jiný? je podpořit mladé lidi k aktivnějšímu zapojení do občanské společnosti a ukázat jim, že měnit svět kolem nás k lepšímu má smysl. Existuje bezpočet případů, kdy se jedincům nebo skupině občanů podařilo prosadit něco, co se zprvu zdálo nemožné.

Spolupráce žáků, školy a Městského úřadu v Litomyšli trvá dodnes. Školáci mají z výsledků svých aktivit radost. „Koukám se na všechno jinýma očima – snažím se uvědomovat si problémy kolem sebe,“ říká Tereza, dnes už žákyně 9. třídy.

A učitel Švejcar k tomu dodává: „Mám pocit, že se věci rozhýbaly správným směrem. A že k tomu naši žáci tímto projektem významně přispěli. Hlavně se naučili, že pokud okolo sebe chtějí něco změnit, mohou to udělat sami. Protože když ne oni, tak kdo jiný?“