Anetčinu rodinu podporujeme už dlouho. Seznámili jsme se s ní, když Anetka nastoupila do školy, dnes už je v šesté třídě. Od té doby se toho u ní doma mnoho změnilo – matka i s oběma dcerami odešla od násilného otce a všechny tři žily nějakou dobu v azylových domech. Dnes už bydlí v podnájmu, maminka má práci na plný úvazek a holky chodí poctivě do školy. Z nelehkého období ale Anetce zůstalo trauma, se kterým se stále musí vyrovnávat.
Před příchodem pandemie neměla Anetka se školou vůbec problémy. Docházela k nám jen na skupinové doučování, ze školy nosila samé dobré známky. Na vysvědčení měla pár dvojek, sem tam trojku, ale jinak jedničky. Situaci ale výrazně zhoršil nástup covidu, protože maminka si nemohla dovolit koupit dceři počítač.
Anetčině rodině jsme zapůjčili laptop a zajistili jsme jí připojení, aby se mohla připojovat na distanční výuku. Anetka úkoly plnila svědomitě a na hodiny se připravovala, ale její prospěch se značně zhoršil. Nová situace ji totiž vykolejila a ona začala panikařit. „Anet to v životě neměla snadné a je důležité, aby se jí někdo věnoval. Kvůli všemu, čím si prošla, občas trochu zmatkaří a maličko obtížněji se s ní komunikuje,“ vysvětlila naše kolegyně Simona Vokounová, která se rodině věnuje.
Ilustrační foto
I kvůli rozbitému počítači dělala reparát
Ačkoliv se zdálo, že ve škole je všechno v pořádku a žádné výtky od učitelů domů nechodily, Anetka nakonec bohužel neprospěla z češtiny a z angličtiny. Přispěl k tomu i fakt, že měla počítač několik týdnů v opravně, a vypadla tak z výuky. Anetky učitelé o tom věděli, ale přesto se nakonec rozhodli ji do dalšího ročníku neposlat. „Přijaly jsme to a rozhodli se udělat všechno proto, aby se Anet přes prázdniny zvládla oba předměty doučit a úspěšně složit reparát,“ vysvětluje Vokounová.
Anet jsme během prázdnin intenzivně doučovali. Češtinu nakonec zvládla s přehledem, ale bohužel se jí nepovedla zkouška z angličtiny a musí opakovat ročník.
Propadnutí nesla Anetka velmi těžko
„Bylo to jen týden a půl před začátkem školy, nesla to opravdu těžko. Když jsme si volaly, nebyla ani schopná mě do telefonu pozdravit. Teď už je to lepší. Už první školní den si pochvalovala a zdá se, že je nakonec ráda, jak to dopadlo. Velké plus je, že do třídy chodí s kamarádem, kterého zná ze skupinového doučování a který je opravdu parťák,“ vypráví Vokounová a snaží se hledat pozitiva na tom, že Anetka bude muset ročník opakovat. „Snažíme se jí motivovat. Říkáme, že si látku alespoň zopakuje a bude to pro ni snazší,“ uvedla.
Anetku doučujeme i v tomto školním roce, aby si byla v látce jistější. Věnujeme se navíc i její starší sestře Emě, která je zapojena do naší služby kariérního poradenství. Rodina je podporována všemi možnými způsoby a my věříme, že už vše bude jen lepší!
