Rodina malé Esin uprchla z Afghánistánu poté, co se zpět k moci dostalo extremistické hnutí Tálibán. Její tatínek doma pracoval jako tlumočník pro českou armádu, utekli tedy do České republiky, konkrétně do Ústí nad Labem, kde našli útočiště na ubytovně ve Starých Předlicích.
Pro malou Esin není jazyková bariéra žádný problém.
Hned po příjezdu se tatínek vrhnul na vyřizování potřebných dokumentů a také začal hledat způsoby, jak své děti co nejrychleji integrovat do české společnosti. V poradně pro integraci mu doporučili kontaktovat Člověka v tísni, a tak se Esin dostala do našeho předškolního klubu Stromeček.
Esin uměla jenom pár slovíček anglicky a česky vůbec nic, domluvili jsme se tedy s tatínkem, že může nastoupit a uvidíme, jak to půjde. Ukázalo se ale, že jazyková bariéra není pro malou holčičku žádný problém. Od začátku je z klubu nadšená, chodí pravidelně a účastní se všech vzdělávacích a volnočasových aktivit. S ostatními dětmi se snaží dorozumět gesty nebo několika českými slovíčky, která stačila pochytit. Děti si na ni rychle zvykly a komunikace je postupně stále lepší a hravější.
Od září chodí Esin do školky
Když se přiblížil zápis do klasické mateřské školy, vysvětlili jsme tatínkovi, jak to na takovém zápisu chodí. V jejich spádové mateřské škole naštěstí existuje třída s menším počtem žákům a anglicky mluvící paní učitelkou. Takové školky jinak v Ústí nad Labem bohužel téměř nejsou.
Esin byla do školky přijatá. Tatínkovi jsme školu ukázali a vysvětlili mu, co všechno nabízí. Za to byl moc rád, protože dobré vzdělání jeho dětí je pro něj velmi důležité.
Tatínek do budoucna zvažuje přesun z Ústí nad Labem do nějakého jiného města, protože měl v Ústí bohužel několik špatných zkušeností, jednou ho dokonce okradli o doklady. Zároveň by rád našel místo, kde by děti měly lepší přístup ke vzdělání a mimoškolním aktivitám. Tak či onak přejeme jemu i Esin vše nejlepší do jejich nového života v Česku a jsme moc rádi, že jsme tak milé a usměvavé děvčátko, jako je Esin, měli u nás v předškolním klubu.
