Karlíkovi je pět let a žije s babičkou a dědou, kteří ho mají svěřeného do pěstounské péče. Loni v září nastoupil do pražského předškolního klubu. Šlo o jeho první setkání se vzdělávacím zařízením.
Ze začátku měl velký problém především s udržením pozornosti, byl netrpělivý, nechtěl dodržovat pravidla a neuměl fungovat ve skupině dětí. Hovořil v jednoduchých větách, nešel mu slovosled ani výslovnost a i jeho slovní zásoba byla vzhledem k věku velmi slabá. Ve svých pěti letech dokázal nakreslit jen čmáranice, nepoznal žádnou barvu, nenapočítal ani do dvou. Složit puzzle zvládl jen ze čtyř dílků a s pomocí, nikdy nehrál pexeso…
Ach jo, to už je konec?
Karlík patřil mezi nejpravidelnější návštěvníky klubu. Během roku, který zde strávil, se posunul v mnoha směrech! S přehledem pozná všechny barvy – i ty doplňující. Napočítá do deseti, dokáže třídit do skupin, složí puzzle i z 20 dílků, velmi se mu rozšířila slovní zásoba. To se projevuje tak, že z původně nemluvného dítěte se stal chlapec, který velmi rád a často hovoří. Jeho nejoblíbenější hra? Pexeso. Hraje ho každý den a vsaďte se, že by vás dokázal porazit! Jeho oblíbená hláška je: „Já tě porazím, soustřeď se!“
Nejen, že dodržuje pravidla klubu, ale on je dokáže ostatním dětem i perfektně vysvětlit. Naučil se hezky poprosit, poděkovat a pozdravit. Velmi rád ochutnává jídlo – tedy hlavně svačiny učitelek. Zamiloval si čtení pohádek, dokonce je sám vyhledává. Jeho oblíbená kniha je Mulan. Dokonce již sám dokáže převyprávět příběh podle obrázku. A také se ve školce zamiloval, miluje Evičku a dokáže ji i nakreslit! Ve školce je rád, nechce odcházet domů. Často říká: „Ach jo, to už je konec?“
Ilustrační foto
Autor: ČvT
