Klárka propadla a musela opakovat 3. třídu. S učivem bojovala a škola jí nebavila. Moc jí nepřidalo ani to, že její otec během prvního pololetí nastupoval do výkonu trestu. Matka se sice snažila dětem s učivem co nejvíce pomáhat, ale při starosti o další čtyři sourozence se nemohla Kláře věnovat tak, jak by bylo potřeba.
Klára tedy začala docházet na počátku školního roku na doučování s jednou z našich pracovnic. I přes veškeré komplikace se brzy začala opravdu snažit. Bylo vidět, že doučování jí baví a dokonce si sama říkala o práci navíc. Klára také při hodinách pomáhala svým sourozencům, kteří měli s učivem potíže. I ve škole se změna Klárčina přístupu rychle projevila – dávala pozor a také si z hodin pamatovala více učiva. Netrvalo dlouho a Klára se začala učit i sama doma.
Všechna ta snaha nakonec k něčemu byla – Kláry známky se postupně zlepšovaly a ona si uvědomila, že zvládat školu není zas až tak těžké. V 1. pololetí měla na vysvědčení jen jednu trojku, a to byl pro ni velký úspěch. Teď se blíží konec školního roku a zdá se, že by mohla dostat i vyznamenání. Už teď je ale jasné, že Klárka nalezla motivaci k učení do dalších let a že už ví, jak na školu vyzrát.
Ilustrační foto (Designed by Freepik)
