

Letošním tématem projektu Z místa, kde žijeme byla sametová revoluce. Úkolem zapojených pražských škol bylo zpracovat příběh pamětníka, který emigroval, a zjistit, jak prožíval rok 1989. Projekt zdárně dokončily týmy z Gymnázia profesora Jana Patočky s pamětníkem Janem Jarolímkem a Gymnázium Na Pražačce s rodinným pamětníkem Josefem Dvořákem. Studentky z PORG zpracovaly příběh Jana Potměšila.
Tři týmy zakončily půlroční projekt
Tři pražské studentské týmy úspěšně absolvovaly půlroční projekt Z místa, kde žijeme. Ve čtvrtek 13. 6. prezentovaly v Knihovně Václava Havla medailonky o pamětnících, jejichž životní osudy v uplynulých měsících zpracovávaly.
Jako první prezentoval tým Gymnázia PORG, který zpracoval příběh Jana Potměšila, následovaný týmem Gymnázia na Pražačce s příběhem Josefa Dvořáka a týmem Gymnázia Prof. Jana Patočky s příběhem Jana Jarolímka. Účastníci setkání se tak seznámili jak s příběhy dvou emigrantů i politickými důvody, které je k emigraci vedly, tak s osudem aktivního účastníka sametové revoluce, který si na její průběh nese doživotní památku. Studenti ihned dostali cennou zpětnou vazbu od historiků Marie Cholínské a Jana Synka z Ústavu pro studium totalitních režimů, se kterými měli možnost rovněž v průběhu práce na projektu cokoliv konzultovat.
Po bloku prezentací následoval čtyřhodinový videoworkshop, vedený lektory Janem Šípkem a Evou Skálovou. Během něj studenti přetavili své náměty na krátké videomedailonky. Využili při nich jak dobové fotografie, tak úryvky z nahrávek rozhovorů s pamětníky, nebáli se ani dotáčet vlastní komentáře. Všechny výsledné medailonky bude možné zhlédnout jak online na našich webových stránkách, tak v Kině Příběhů bezpráví 17. listopadu 2019 na Jungmannově náměstí v Praze. Fotografie z prezentací si můžete prohlédnout zde.
O projektu Z místa, kde žijeme
Jeden svět na školách každoročně vyzývá studenty, aby ve svém okolí hledali pamětníky, jejichž život poznamenalo komunistické bezpráví, a zaznamenali jejich příběhy. Mladí lidé, kteří se již narodili do svobody a demokracie, se tak osobně setkávají s těmi, kteří většinu života prožili v totalitě.