Když se řekne filozofie, tak se studenti většinou zhrozí. Vnímají ji jako něco náročného a zároveň nudného. Tak to ale být nemusí. Může je naopak naučit přemýšlet, klást si otázky a rozvíjet je dále. Přesně o to se snaží metoda Filozofie pro děti.
Jedná se o unikátní přístup, který se od 70. let 20. postupně rozšířil do 60 zemí světa. Do Česka tuto metodu poprvé přivedl Člověk v tísni, kde v ní i díky Lepší škole pro všechny dlouhodobě školíme učitele a další pracovníky ve vzdělávání.
„Neučíme filozofii ve smyslu velkých myšlenek. Vycházíme ze sokratovského dialogu, tedy z umění klást otázky. Děti se učí vyjádřit svoje myšlenky, ptát se, vzájemně si naslouchat, argumentovat, vyjádřit svůj nesouhlas kultivovaným způsobem a v neposlední řadě reflektují látku, kterou se zrovna učí,“ popisuje Olga Daskin, která působí ve školícím týmu Člověka v tísni.
Žáci a studenti diskutují o nejrůznějších tématech. Například o tom, kdo je skutečný přítel, proč lidé ubližují zvířatům, v jakém světě by chtěli žit…Podnět z počátku vždy přinese učitel nebo učitelka – ať už je to video, fotka, článek či nějaký předmět. Není to ale jen takové tlachání, jako dospělí u piva. Metoda skýtá systém kroků, kterými se učitelé s dětmi postupně propracují.
„Zjistilo se, že největší účinek má filozofie na děti, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné. Filozofie u nich dokáže stírat rozdíly a zlepšit například jejich matematické schopnosti. Děti zapojené do tohoto programu se dostaly o tři měsíce dopředu matematice oproti kontrolní třídě, která filozofii neměla,“ popisuje výsledky metody Olga.
Ve výzkumech se také ukázalo i to, že děti, které se filozofii učí, jsou mnohem odolnější vůči extremistickým názorům, protože si uvědomují, že svět není černobílý. Děti se učí kritickému myšlení a vědí, že předtím, než něčemu uvěříme, je dobré si to ověřit.